Banana Chiquita Team

Kdyby mohl Pablo Picasso vidět poslední zápas Banany Chiquity, měl by nádherné téma na druhou Guernicu. Nový obraz by se mohl jmenovat Bananica a zobrazoval by všechno: zmar, nemohoucnost, soupeřovy zásahy do černého i spousty další nevybuchlé munice v ohni hořící obrany Banany Chiquity.

Bohužel se Chiquita sešla na zápas bez střídání. Přesto do zápasu vlétla nebojácně a hned v první pětiminutovce si vytvořila několik slibných šancí. Největší z nich měl určitě Petr, který se ocitl sám před brankářem, ale míč za jeho záda nedostal. Na druhé straně soupeř poprvé udeřil střelou doprostřed brány. V té chvíli vypadal gólman Chiquity jako amatérský toreador, který nalákal býka na své roztrhané rukavice a poté ho nechal proklouznout za svá záda. Od té chvíle sedla na gólmana Chiquity deprese, doslova přestal chytat a jen stínoval a přihlížel dalším gólům.

Po několika minutách se Petr v útoku vyšťavil a začal na hřišti hledat vhodné místo k odpočinku. Tím tak trochu zmátl své spoluhráče, kteří se začali točit na hřišti jako na kolotoči, ztráceli se na hřišti, nepřesně si nahrávali, ztráceli velké množství míčů a pro obranu soupeře přestali být nebezpeční. První poločas skončil 0:4 a zápas v hlavách hráčů ve žlutém prakticky skončil.

Druhý poločas se nesl v duchu konce prvního, jen s tím rozdílem, že se převaha soupeře a bezzubý odpor Chiquity pouze zvýrazňoval. Dílčím úspěchem byly první dva góly Banány v sezóně. První vstřelil Mlky, když sebral odražený míč a hokejovým blafákem nedal ležícímu brankáři šanci. Druhý gól vstřelil po krásné kombinaci Zelí, který u tyče doklepával do prázdné branky.

Ve svém novém románu se z velké části zabývám tématem bezvýznamnosti a z tohoto pohledu mi hra Chiquity připadala více než symbolická, ale také mnohem více zajímavá než hra soupeře. Tak jako píši, že jsme dnes otroci sexu hledající jen jediný otvor, který představuje veškerý smysl života, je Chiquita v tomto ohledu výjimkou, hráči Chiquity právě postrádají tento přístup s přímým tahem na bránu, mají tendenci ke kombinaci, ke zpomalení hry, ke kličkám, postrádají důraz a jejich fotbalová hra je proto více méně impotentní, slovo brejk ztrácí na významu, podobně jako poziční hra a jiné ostatní fotbalové atributy. Hře Chiquity už teď tleskám, aniž by její hráči věděli, proč tak činím. Jejich hra zůstane poprávu Nesmrtelná. Forever Banana Chiquita!