Banana Chiquita Team

Před pár dny jsme uvažovali, jak vylepšit propagaci našeho Plzeňského Prazdroje, kde jsem už několik let emeritním vrchním sládkem. Marketingová agentura navrhla spojit síly s Banánou Chiquitou. O hráčích Banány se ví, že mají k našemu pivu vřelý vztah. Zbývalo vymyslet, jak by měla celá kampaň vypadat. Vydali jsme se proto na Aritmu, abychom tým osobně poznali a při sledování jejich zápasu mě napadla myšlenka, že bych uvařil speciální sváteční ležák inspirovaný právě tímto zápasem.

Bude to výjimečné pivo. Představuji si, že jakmile spatříte vrchního, jak vám nese Plzeňskou Banánu, budete zažívat ten samý pocit, jako když vidíte kráčet hráče Banány Chiquity na hřiště. Bude se vám chtít vstát ze židle a zatleskat. Samou netrpělivostí budete očima popohánět vrchního, ať už konečně to pivo položí na stůl. Až se tak stane a půllitr cinkne o pevnou desku stolu, bude to stejné, jako když rozhodčí zahájí utkání.

Sklenice se musí rosit, stejně jako se rosila umělá tráva na Aritmě, která velmi zrychlovala hru. Na takovém terénu musely být přihrávky přesnější než obvykle. Chiquita zahájila zápas aktivně a s chutí. Odměnou byl úvodní gól. Deja zavezl míč před branku. Brankáři se nepovedlo míč zkrotit a Martin pohotově dorážkou poprvé rozvlnil síť. Zanedlouho se povedlo Chiquitě dokonce zvýšit skóre na 2:0. Poté přišel drobný útlum, kterého soupeř využil k přebrání iniciativy. Po jednom rohu zazvonila dokonce tyč. Naštěstí Banána Chiquita působila stále kompaktním dojmem, třebaže síly nápadně ubývaly. Do svých poznámek jsem si po prvním poločase napsal, že pivní speciál věnovaný Banáně Chiquitě musí být prvních pár loků výrazný a pak může lehce jeho chuť slábnout. Zároveň by to mělo být pivo silné. Stačí se podívat na obránce: Syky, Márty a Beny. To nejsou žádní hubeňouři, ale pořádní chlapi. Ty od dobrého míče nebo piva jen stěží odstavíte. Beny se během zápasu blýskl i několika skluzy. Hned jsem si napsal, že přesně takový říz musím přenést i do piva.

Do druhé půle se nastupovalo s mírnou nervozitou. Fanoušci Chiquity dobře vědí, jak jsou úvodní minuty druhého poločasu pro tenhle tým zrádné. Tentokrát ale ukázali hráči svoji zkušenost. Takticky hlídali prostor a jen málokdy se stalo, aby některý z nich propadl. A pak Miko předvedl akci celého večera. Na půlce po svém presinku získal míč a zlehka se rozeběhl do otevřené obrany. Velmi tvrdě si na něj vyšlápl obránce soupeře. Vlétl Mikovi po nohy. Ten jako zázrakem souboj ustál na křídlech svého mládí a poté předložil Dejovi míč před prázdnou branku. Pro Deju to byl zřejmě nejlehčí gól z celé sezóny. Teď už soupeř musel vrhnout všechny síly do útoku a to se mu také krátce na to vyplatilo. Z pravé strany se prosadil útočník slabší střelou do šibenice. Nic co by se nedalo chytat, možná svou roli hrálo slabší osvětlení anebo zkrátka slabší chvilka gólmana. Abych řekl pravdu, trochu jsem si oddychl, protože do té doby jsem uvažoval o dokonalém pivu, ale tenhle gól mi připomněl, že to pivo nemusí být dokonalé, stačí, když bude zkrátka výborné s drobnými nedostatky, které naopak přidají živost a elán. Protože přesně to se po tomto gólu dostavilo. Banána opět převzala otěže zápasu. Miko se pro soupeře stal doslova noční můrou. Svým herním projevem připomínal malého Mozarta Tomáše Rosického. Dynamický, stále v pohybu, vyhrávající nerovné souboje a hlavně ho zdobila výborná orientace a herní přehled. Kéž by pivo, které uvařím, mělo alespoň pár takových vlastností. Soupeř ještě několikrát zahrozil z brejků, ale gólman Chiquity se stal nepropustnou zdí. Ten den slavil svůj svátek. Pokoj a dobro, jako by právě toto františkánské heslo se vtisklo do všech dalších zákroků. Góly naopak počítal jeho kolega na druhé straně. Za zmínku určitě stojí Zelího povedený kousek. Nejdříve v dobré pozici nevystřelil, protože nechtěl riskovat zranění. Rozehrál do strany, míč se k němu vrátil a tentokrát v mnohem horší pozici zamířil ke vzdálenější tyči a jeho střela byla táhlá jako poslední lok piva a přesně zapadla tam, kam měla.

Chiquita svého soupeře přehrála jasně 6:1. Svůj úspěch postavila hlavně na týmovém výkonu a předem stanovené taktice. Rád bych, aby lidé, kteří budou pít Plzeňskou Banánu, odcházeli z hospod ve stejně dobré náladě jako unavení, kulhající a šťastní hráči Chiquity. Na zdraví!