Banana Chiquita Team

Svoboda je proměnlivá mrcha asi jako volejová skvrna na vodě, ve který každý vidí něco jinýho, podle toho odkud na ní čumí. Pro někoho může bejt svoboda dát si pizzu v Praze na náplavce, pro jinýho pustit vraha z vězení, takovej už je ten náš svět. Hned jak se ukázalo, že dám svojí cimře vale, napsal mi starej známej z Mírova, že má pro mě kšeft, ať s ním jdu pískat Hanspaulku. Moc se mi nechtělo, to smrdí bídou, říkám si, ale pozdravit starýho pardála bych moh, tak jsem přišel na zápas Banány.

První půlku stojím vedle Luboše, povídáme si, nikdo nás neruší, máme svatej klid. Na hřišti se toho moc neděje, nevím, ňákej taktickej mač, říkám si. Dvanáct baletek v dresech tančí Labutí jezero, jen ta hudba tomu chybí. Pak zčista jasna udeří kluci s Homonculusu, stačí jim k tomu přihrávka do volnýho prostoru, pár rychlých kroků a pak střela na bránu. Ta se ještě odrazila od tyče, ale Syky našteloval placírku tak blbě, jak to jen šlo, že míč od něj skončil v bráně. Aby toho nebylo málo, za chvíli je to po vydařený akci soupeře dva nula. V tu chvíli vobrana Banánů prakticky neexistuje a v útoku je to bez pořádný střely na bránu. Teprve Zelí zvedne prapor žlutých a ze dvou dorážek snižuje na 1:2. Jenže Banáni jsou v obraně pořád naivní, jako ovce na který člověk vytáhne bouchačku, jenom mečej a ustupujou a pak prásk prásk a je to zase o dva góly.

Vo půlce jdu mezi ně a radím jim, že nesměj být takový přizdisráči. S tímhle fotbalem by na Mírově dostávali strašný rychty. Musej furt někomu dejchat na záda, brát to přes párky, hlava nehlava, dá mi někdo housle, tak ho čapnu za triko, aby mi ten ptáček neuletěl. Hučel jsem do nich jako vůl. Nakonec jsem každýmu, kdo šel na hřiště, vlepil facku, aby se probudil, a ono to zabralo.

Najednou běhali jako vohaři. Nahoru dolů do stran prostě všude. Nejvíc motivace pobral Zelí, hned předvedl kličku do středu hřiště a bodlem poslal míč za záda bezmocnýho brankáře. Ty vole, hvízdnul jsem, ale von za pár minut předvedl nemlich to samý. S podobným bodlem by se Zelí v lochu neztratil, stačilo by takhle napřáhnout, zamířit do prdele, a všichni by si rozmysleli tě votravovat. Aby toho nebylo málo, přidal Zelí i čtvrtý gól a to byla už dominance žlutých zřejmá snad každýmu. Homoklády se ještě snažili, hodili dva tři auty před bránu, kopli pár rohů, ale pak je Tomáš posadil na prdel, když si na kraji pokutového území zpracoval merunu, nechal k sobě přistoupit brankáře s obráncem a pak ležérně kopnul do míče, jako když náš prezident klepne cigaretkou do popelníčku a z té cigaretky se odvalí oharek, tak podobně se odvalil míč do brány, přesně k pravé tyči. Soupeři byli zralí na ručník, jenže ještě je ztrestal Zelí svojí pátou brankou, kterou dal tentokrát hlavou a pak světe div se, poprvé v lize se trefil Šindy. Vobrat snů byl na světě!!!

Lubošovi jsem to pískání vodmít, leda že by někdy foukal Banánu a měl na ty prachy, co bere, štempl. Musím teď sekat latinu, žádný čorky, mlácení, vraždy, ani krácení daní, teď nepřichází v úvahu. Banánu tipuju na postup, ale jestli se to zvrtne, stačí říct a zase je srovnám do latě.