Banana Chiquita Team

O úspěchu slowTV na Plejtvákku nemá smysl diskutovat. Pohledy na letadlové ranveje, mazací tramvaje, anebo ptáčky na krmítkách jsou pro část televizních díváků to pravé. Ale je třeba se neustále posouvat, a tak jsme dnes nabídli v rámci slowTV celý zápas Banany Chiquity. Několik lidí mi říkalo, že to bude šlápnutí vedle, ale hned první záběry na rozcvičku mě zahřáli u šrajtofle. Krásná přehlídka klidného nenuceného chaosu na umělém trávníku byla tou pravou reklamou na dlouhé následující minuty.

Pokud něco nevyšlo, byl to určitě začátek zápasu. Během dvou minut vedla Banana Chiquita 2:0. Nejdříve se utrhl Zelí středem hřiště a poté ho napodobil Viky. V ten moment mi nebylo do zpěvu, protože podobné akce patří na obrazovky České televize, když se hraje Liga mistrů. Nicméně pohled na Andreho, který se neustále rozcvičoval u postranní čáry mi lehce sklidnil tepovou frekvenci. Na střídačku také dorazil Syky, a když oba přišli na hřiště zpěněné moře žlutých žraloků se začalo sklidňovat. Hra se pomalu přelévala z pravé strany na levou jako v házené. Chiquita držela míč a zkoušela soupeře překvapit střelami ze střední vzdálenosti. Postupně si na brankáře Tamu Pue vystřelili zřejmě všichni hráči. Do velké příležitosti se dostal i Šindy, který z čista jasna vyplaval při autu v penaltovém území. Nikým nehlídán dostal solidní míč, zamířil mezi tři tyče, ale trefil před sebou stojícího brankáře. Na druhé straně se o nepatřičný vzruch staral hlavně brankář Banany Chiquity. V jednu chvíli soupeři nabídl stoprocentní šanci, aby si ji poté efektně vychytal. Teprve na konci první půle se Chiquita opět gólově prosadila, bratři Honza a Radek dvakrát rozvlnili síť.

Během první pauzy jsme zaznamenali mírný odliv díváků, kteří zřejmě čekali, že Chiquita začne svému soupeři nadělovat jeden gól za druhým, ale to se naštěstí nestalo. Tamu Pua se ještě více zabetonovala před svou brankou a trpělivě odolávala snaze Chiquity navýšit náskok. Hráči téměř přestali běhat, protože to nemělo žádný smysl. Každý se mohl snadno uvolnit několika rychlejšími kroky do prázdného prostoru. Výjimku tvořil například protiútok Alamara pět na dva, který skončil reakčním protiútokem dvou hráčů na brankáře Chiquity, ale ani z tohoto mráčku nezapršelo. Teprve v poslední pětiminutovce se opět trefil Zelí s Viktorem. Zarovnali skóre na příjemných šest nula a mohlo se jít na pivko.

Zápas potvrdil velký potenciál Hanspaulské ligy pro naši slowTV, ale je třeba samozřejmě pečlivě vybírat jednotlivé zápasy, nepouštět na obrazovky útočné štiky jako Zelího nebo Viktora, ale spíš kapříky typu Šindyho. Jinak Banáně držím palce a věřím, že se nevidíme naposledy.