Banana Chiquita Team

Jako uragán jsme vlétli na soupeře a hned jsme zaslouženě sklízeli gólovou úrodu. První gól padl již ve třetí minutě, kdy Havran pohladil svou kšticí míč z autového vhazování za překvapeného brankáře hostů. Další útočné eskapády na sebe nenechaly dlouho čekat. Většinu z nich vedl mladý Sokol, který se střemhlav vrhal do útoku a často kombinoval s Motákem a malým Vrabčákem, který měl zvlášť na začátku zápasu dost sil. Bohužel ve své největší příležitosti zbytečně roztáhl křídla proti směru letu a téměř se zastavil před vyběhnutým brankářem. Ani Moták se v prvním poločase neprosadil. Jednou mu malý Vrabčák poslal míč krásnou alejí před samotného brankáře. Moták se tentokrát nezamotal do svých kliček a pouze píchl drápem do balonu, ten prošel brankáři mezi nohama a zastavila ho až tyč. Tak musel vzít odpovědnost za branky mladý Sokol, který během několika minut navýšil skóre na 3:0.

Naše zadní řady celý zápas dirigoval dr. Sova. Fotbalově sečtělý profesor Akademie věd ví přesně, jak má vypadat moderní obranná hra. K ruce měl dlouholetou oporu Banany Chiquity Sýkoru Koňadru a Kladivouše, který se blýskl výborným výkonem. Často to byl právě Kladivouš, kdo zastavoval útoky soupeře a míče s přehledem vracel na polovinu soupeře. Mezi obranou a útokem se vznášel zkušený Orel Bělohlavý, jenž během zápasu opět dostal chuť na Vrabce a málem nám ho na konci zápasu sežral!

Ale všechno popořadě. Mohli jsme v první polovině přidat i další branky, ale byl to právě soupeř, který se dostal k odraženému balonu a ještě do poločasu snížil na 1:3. Ve druhé části jsme již nebyli tak přesní v kombinaci. Soupeř zvýšil obrátky a mnohem častěji se vrhal do nepříjemných protiútoků. Po nepodařeném autovém vhazování, kdy jsme se klasicky slétli do prostoru bližší tyče, se objevili dva útočníci Litrpůlu před bezmocným Fénixem, jenž stále čeká na své zmrtvýchvstání. A to nebylo vše. Po individuální akci soupeř dokonce vyrovnal na 3:3 a mohlo se začít znovu. Právě v té době nevyřešil Vrabčák ideálně přečíslený tři na dva a zle se nad ním stáhl stín Orla Bělohlavého. Těžko říct, co by se s ním stalo, kdybychom zápas prohráli. Ani Moták se neprosadil dvojitou dorážkou z bezprostřední blízkosti branky. Naštěstí jsme měli mladého Sokola. Z voleje v přímém letu se opřel do míče a prorval vše, co mu stálo v cestě.

Poslední minuty byly hodně divoké. Havran mohl soupeře dorazit a říct soupeři své oblíbené „Nikdy víc“. Bohužel těsně minul, a tak jsme se ještě o výsledek třásli jako kachny na rybníce. Poslední tečku napsal soupeř nepodařeným zakončením podél pravé tyče. Poté se ozval hvizd rozhodčího a naše perutě se zdvihly k nebi. Snad jsme právě tímto vítězstvím zatroubili do boje o udržení páté ligy.