Banana Chiquita Team

Ještě před týdnem se hráči seznamovali se strategickými novinkami z ostrovů, ale jak ukázal poslední zápas převést vyšší fotbalovou teorii do zápasů hanspaulské ligy, nebude vůbec snadné, zvlášť když co hráč Banany to osobnost. Naštěstí už vařím pro Chiquitu jednoduchý recept, který pochopí každý a hlavně si ho zamiluje.

První minuty, první inkasovaný gól v síti. Koho tohle překvapí, ten už asi dlouho nebyl na žádném zápase Chiquity. Banana nasadila vysoký presing, přes který se hráči Keharu náhodou dostali a využili zaváhání brankáře k jednoduchému gólu. Brzký gól vtiskl celému zápasu jedinečný charakter, asi jako když přesolíte kuřecí kůžičky, tak už je ničím nezpravíte a zůstanou přesolené. Krom toho se při druhém gólu Keharu nalepila na Chiquitu i pořádná smůla, protože druhý gól z rohu můžeme počítat za vlastní. Chiquita si ce srovnala dvěma povedenými akcemi krok, když nejdřív překonal brankáře Kuba a potom šajtlí Syky, ale Kehar opět z rohu překvapil a poločasový výsledek 2:3 stále sliboval celkem slušnou naději na obrat.

Ve druhé polovině Chiquita opět přidala, zamkla svého soupeře na jeho půlce, ale bohužel jejich střely míjely cíl, asi jako když se snažím vymyslet koncept své nové Michelinské restaurace, taky mi trvá než zacílím do černého. V dobrých šancích se ocitl Tomáš, Zelí trefil břevno a měl i pár slušných střeleckých pozic. Utkání tak zpečetila akce z poslední minuty, kdy si pečlivě Petr vedl míč na střelu, ale asi o milióntinu vteřiny zaváhal a vyslal soupeře do úniku dvou na brankáře, který útočníci s přehledem proměnili. Ani se nedivím Karlovi, že se mohl na střídačce zbláznit. Hned jsem si vzpomněl, jak u plotny také nekdy spálím cibulku jen proto, že zmeškám správný okamžik ke ztlumení plamenů a to pak v kuchyni lítá všechno, co můžu někam hodit.

Věřím, že Chiquita svůj recept na obrany soupeře najde a že to nakonec bude nějaká jednoduchá "hruškovina", kterou překvapí spoustu protihráčů. Držím palce!!!