Banana Chiquita Team

Pohár mé trpělivosti s Chiquitou fakt přetek. Kde kdo by mohl říct, že druhá remíza na začátku sezóny nic neznamená, ale ne pro mě. Každý další čekání na možnou výhru je věčnost a já jsem přece jenom člověk, takže se mi nedivte, že jsem to o dva dny později přepísk. Teprve teď mi dochází, že můžu být vděčný za to, že Chiquita v úterý neprohrála, to bych asi řádil mnohem víc...

Před zápasem byl cítit klid. Poprvé nastoupil Syky, při absenci Tomáše se do útoku posunul Karel. Kluci žertovali o incidentu, který na stejném hřišti před půl rokem vyprovokoval Petr. Od začátku se hrálo v celkem svižném tempu. Soupeř dobře napadal a nenechával v obraně moc prostoru ke kombinaci. Naopak Chiquita znovu ukázala, jak velké problémy má se zachytáváním soupeřových brejků. Dlouhý nákop si před vápnem elegantně stáhl šikovný útočník Cvrčků a všichni víme, jak tyto situace (ne)řeší gólman Chiquity, a tak se prohrávalo 0:1. Banana poté měla řadu příležitostí, které končily nepřesností v zakončení. Někdy chyběly centimetry, jindy kilometry.

O půlce radil zraněný obránce Andre k trpělivosti a fotbalovosti. Pořád jsme všichni věřili, že vyhrajeme. Postupem času se stal fotbal Chiquity urputnou snahou o vstřelení gólu, který ne a ne přijít. Rostlo odhodlání a také počet nepřesností. Vázlo zpracování míče, množil se počet individuálních akcí. Poslední desetiminutovka byla nesmírně hektická. Hráči Banany často ztráceli v rychlosti míč, soupeř asi tři krát zle zatopil obraně, trefil tyč nebo střílel téměř do odkryté branky. To Všechno Banana přežila a pár minut před koncem se stal zázrak a Kuba z dobře kopnutého rohu skóroval. Nebyl to nijak pohledný gól, ale měl cenu jednoho bodu.

Těžko říct, proč jsem se s tímhle výsledkem nesmířil. Mým méně známým trestem je vypracování detailní analýzi úterního zápasu. Určitě se zmíním o dynamice hry ve středu hřiště. Právě tady Chiquita svého soupeře kombinačně nepřehrává, spoléhá se na indivudální průniky nebo hledá většinou obsazené útočníky. Tady je třeba víc trpělivosti a lepšího načasování náběhů do obrany. Taky bych možná příště zkusil v útoku spíš Honzu než Karla, který v útoku statečně bojoval, což dokázal v závěru nerovným hlavičkovým soubojem s obrem kolohnátem, ale i tak si myslím, že jeho přednosti jsou především v obraně. Prosím, příště vyhrajte, nebo mé srdce a bankovní konto bude dál krvácet.