Banana Chiquita Team

Po shlédnutí tohoto zápasu jsem si oddechl, že ještě někdo hraje stejně dobrý fotbal jako moje Spartička. Ale teď vážně! Každá krize má své důvody a ty se musí najít a dá-li pánbůh i napravit. Sparťanskému vedení pánbůh nedal nic, Vám dal můj pohled na věc.
Že je brankář bez formy jsem poznal z prvního obdrženého gólu. Neslaná nemastná střela doprostřed brány se kupodivu ujala, protože brankář stál asi dva metry vedle brány. Budiž řekl jsem si a čekal jsem na vyhlášený pressing. Bylo to takové čekání na Godota. Chuť po srovnání skóre se nedala upřít a také se tak zaslouženě ve druhém poločase stalo. Jenže hned potom přišla hloupá ztráta míče a soupeř šel znovu velmi snadno do vedení. Na konci druhé půle se již zcela obnažily dnešní nedostatky ve hře: slabý důraz, chybějící pressing, neobsazování hráčů, nevracení se do defenzívy, malé zaujetí pro hru. Průměrný soupeř se tak nenadřel, a přesto pohodlně vyhrál vysokým rozdílem. Je pravdou, že dnes scházeli tři velmi dobří hráči, ale těžko říct, zda by nezapadli mezi ostatní.
V příštích zápasech musíte vlétnout na soupeře a nechat se vlastním týmovým výkonem strhnout ke krásnému fotbalu, z kterého bude mít každý na hřišti radost bez ohledu na výsledek. Hodně štěstí.
Jozef Chovanec