Banana Chiquita Team

Mnoho vyjednávání a úsilí stálo za dnešním rozhovorem. Ten je výjimenčný hned z několika důvodů. Hosty jsou totiž hrající legendy malého fotbalu a toto je jejich první interview vůbec. Jsme hrdí, že ho přinášíme právě vám naším věrným divákům.

Drtinová: Prý hrajete v pyžamu. Je to pravda?

Šindy: Jaký pyžamo. To jsou regulérní bermudy.

Drtinová: A chodíte v nich někdy spát?

Šindy: Jen po vyhraným zápasu. To přijdu domu a manželka řekne: Pojď ke mně ty můj fotbalisto.

Drtinová: Vraťme se raději k poslednímu zápasu. Vstřelil jste krásný gól na 2:1.

Šindy: Šli jsme se Zelím do protiútoku dva na dva a já jsem zkušeně počkal na Pepu, se kterým jsem si vyměnil míč. Pak jsem si vzpomněl na Thiery Henryho a šajtlí jsem vystřelil ke vzdálenější tyči. Takhle krásný góly střílím v Banáně jenom já.

Drtinová: Vypadalo to, že byste mohli vyhrát. Co se stalo ve druhém poločase.

Šindy: Jak obvykle se to sesypalo.

Drtinová: Po faulu na vás, vytáhl rozhodčí dokonce žlutou kartu.

Šindy: Tak to měla bejt červená. To snad viděl každej. Faul zezadu na stojnou nohu bez míče. Za tohle se v Lize Mistrů chodí do sprchy.

Veselovský: Začínáme.

Pepa: Co mě taháš za dres, vole.

Veselovský: Já jen, že začínáme.

Pepa: Jestli ho chceš tak ti ho dám i podepsanej.

Veselovský: Uklidněte se, prosím. Už nejste na zápase. Kromě toho máte na sobě košili.

Pepa: Klidně ti ho ještě pochčiju….

Drtinová: Velmi brzy jste od rozhodčího dostal žlutou kartu?

Radek: Dostal.

Drtinová: To je trochu neobvyklé.

Radek: Rozhodčí mi sečetl několik zákroků.

Drtinová: V předminulém zápase dostal kartu váš kolega. Není jich nějak mnoho?

Radek: Celá obrana se každý zápas dostává pod obrovský tlak. Na lavičce panuje přesvědčení, že nikdo nesmí projít. Není divu, že přicházejí napomenutí.

Drtinová: Z jiného soudku. Doslechla jsem se, že 26. května proběhne na vašem venkovském sídle oslava dvou předchozích titulů.

Radek: Přesně tak. V jézedé nám píchnou bejčka, přivezeme pivo a bude dobře. Už řešíme jen zasedací pořádek u ohně.

Drtinová: Ale, na to je u vás protokol?

Radek: Přesně tak. V první řade můžou sedět jen hráči s průměrem z hodnocení nad 4 body, ve druhé nad 3, ve třetí nad dva a ostatní to mají na stojáka nebo bez pozvánky.

Veselovský: Já jsem se díval na celý zápas a překvapilo mě, jak moc často střílíte bodlem?

Zelí: Já střílím jedině bodlem.

Veselovský: Není to neefektivní?

Zelí: V tréninku dávám všechno.

Veselovský: Počkejte, chcete mi namluvit, že na Zeleném pruhu dáte z každé…

Zelí: Néé doma. Pořídil jsem si deset trpaslíků. Postavil jsem je na různý místa: Vedle stromu, do záhonu, na garáž, za komín. Potom na zahradu naházím míče a bodlem trefuju ty trpaslíky a neminu žádnýho.

Veselovský: A placírkou jste to nezkoušel?

Zelí: Jednou. Očima jsem našel trpaslíka u vrat, pohledem jsem zkontroloval balón a jak se dívám dolů, už jsem si nevšiml, že se u vrat objevila tchyně.

Veselovský: A?

Zelí: A trefil jsem voba.

Veselovský: A od té doby si na placírku už netroufnete?

Zelí: Asi tak.

Drtinová: Jak hodnotíte proběhlý zápas?

Alamar: Těžko hledám slova, jako pokaždé když prohrajeme.

Drtinová: Přesto zkuste jich pár najít. Ve druhém poločase jste byl před bránou soupeře hodně vidět.

Alamar: Soupeře jsme zamkli za prakticky rozhodnutého výsledku, Jednou mě brankář soupeře výborně vychytal a dva krát jsem trefil tyč.

Drtinová: Zkusme spolu rozebrat příčiny porážky.

Alamar: To nemůžu.

Drtinová: Alespoň naznačte.

Alamar: My nesmíme ani naznačovat.

Drtinová: Žijete přece ve svobodné zemi.

Alamar: Vy jste dobrá. Já něco řeknu a příště začnu na lavičce nebo budu Šindymu nosit vodu.

Veselovský: Řečeno klasikem: Prohráli jste, proč?

Kapitán: Nebudeme si nic nalhávat! Jde o několik věcí, které do sebe nezapadají. Navzájem se ovlivňují, jedna druhou násobí, někdy ale naopak tlumí a výsledkem je disharmonie celku, ve kterém se snadno vše zhroutí.

Veselovský: Chápu, ale já jsem se ptal, proč jste prohráli.

Kapitán: Těch faktorů je víc. Nerad bych jeden zmínil a jiný vynechal, jako to dělají ostatní, kteří se vymlouvají, melou nesmysli nebo dokonce lžou.

Veselovský: Chápu, ale já jsem se ptal, proč jste prohráli.

Kapitán: Ostatní by tady řekli, neměli jsme dost fotbalového štěstíčka, ale fotbal není o štěstí a smůle, ale taky nemá logiku, jak řekl legendární trenér Pospíchal. Pouštět se do rozboru něčeho, co nemá logiku, je chození po tenkém ledě.

Veselovský: Chápu. Zkusme to off-record bez zapnutých mikrofonů.

Kapitán: Tak to je jiná. Podívejte, hrajeme věčně bez střídání nebo maximálně s jedním pěšcem navíc a to nás samozřejmě ve druhém poločase limituje. Na každý gól se dost nadřeme. Těch šancí co spálíme a nedáme, nad tím často kroutíme hlavami. Zatímco soupeři stačí tak málo, často i mou vinou. Zase jsem takové tři góly měl mít. Když se to sečte a podtrhne, máte výsledek. Abychom vyhráli, je vždy třeba, aby se sešlo víc věcí najednou v náš prospěch. Doufejme, že se tak stane hned v příštím zápase.