Banana Chiquita Team

Konečně se mi naskytla příležitost vidět Bananu Chiqutu naživo. Opravdu, nedělám si legraci. Lidi si myslej, že fotbal je jenom samá bída, zoufalství a smrt a takový ty kecy, který se nedaj přehlídnout. Ale na co zapomínají, je potěšení, který to přináší. Jinak by to přece nedělali. Koneckonců nejsou přece idioti, anebo aspoň ne úplní idioti.

První gól toho vlahého večera vstřelil Alamar, i když opravdu to byl Alamar, byl to spíš vlastní gól. Jedno strašně starý přísloví říká: Někdy tě posere pták a někdy… a někdy posereš ty jeho. V ten okamžik platila pro Fugase jednoznačně první polovina té prastaré pravdy. Ale nemuseli zase tak dlouho smutnit, protože za pár minut měl Syky před vápnem jednu ruku dlouhou, a soupeř z následné standardky našel v bráně místo, kam vítr snáší nejen žmolky ptačích hovínek, ale i góly… Naštěstí má Chiquita Zelího a Zelí, když hraje fotbal, má jedinou starost – dávat góly. A když nedává góly, musí se najednou starat o celou spoustu jinejch hovadin, o věci, které vůbec nehrajou roli, ještě že má upřímnej a poctivej návyk na fotbal. Klasicky si povodil míč na střed, odkud vystřelil oblíbeným bodlem k pravé tyči. Chiquita potom více méně ovládla hru, ale střílela nepřesně nebo se jí na vlhkém terénu nedařilo zkrotit míč. V zahazování šancí v tu chvíli vyčníval Petr a já si v duchu říkala, že cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby.

Druhý poločas patřil především jednomu střelci, který zkompletoval svůj čtvrtý hattrick své bohaté kariéry. Abych vám tohoto hráče přiblížila, něco vám o něm řeknu: když nemá prachy, nemůže se bavit. Když je má, příliš chlastá a hulí. Když nemá holku, nemůže si zapíchat. Když ji má, je to moc práce. Musí se starat o účty, o jídlo, o přiblblej fotbalovej tým, co nikdy nevyhraje první ligu. Takovej je Tomáš.

Fugas jen trochu zmírnil skóre, když se před vápnem uvolnil nejlepší útočník Fugase a vyslal směrem k bráně zřejmě svou nejhorší střelu. Sotva by doskákala k brankářově noze, ale on s ní uhnul a míč prošel do brány. Proč to udělal? Můžu vám nabídnout milion odpovědí. Všechny falešný. Pravda je, že je špatnej brankář. Ale to se změní. On se změní. Tohle je poslední věc tohoto druhu. Teď už bude dobrej a vystartuje kupředu a nebude pouštět góly a vybere si čistá konta. Už se na to těším. Bude stejnej jako ostatní.

Ale požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neb ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. Srazí k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit jeho bratry. A když uvalí svou mstu na tebe, seznáš, že jméno jeho je Šindy! Ano Šindy, ten který okamžitě pomstil hanebnost soupeře, sám vzal na svá bedra odpovědnost. Vystřelil přesnou střelu ke vzdálenější tyči. Přesnější být snad ani nemohl.

Šest dva vyhrála Chiquita a já slyšela, jak jeden z hráčů Fugase nadává svému týmu: To je k hovnu bejt Fugas! Křičel na své spoluhráče. Nejubožejší z ubohejch, chátra zasraný hanspaulky. Ubohý, mizerný, servilní, nejtrapnější vodpadky, co kdy liga zplodila. Někdo nenávidí Banány. Já ne, dyť to jsou diletanti! Zato my jsme prohráli s diletantama. Ani nedovedli najít slušnou taktiku. Vládnou nám nuly v úpadku! Hrajeme v posraný lize. A žádnej čerstvej vzduch na celym světě na tom nic nezmění!! Já bych použila trochu jiný slovník, řekla bych něco ve stylu: Fugasi, ten fotbal ti nejde.

Ráda bych řekla víc, abych alespoň trochu přiblížila úžasnou atmosféru zápasu Banany Chiquity, ale vemte si nejlepší orgasmus, co jste kdy měli, znásobte ho tisícem a stejně se tomu ani nepřiblížíte...