Banana Chiquita Team

Přiznávám, trochu jsme to přepískli s Petrovým individuálním tréninkem. Petr přišel a řekl, že chce být stejná Guma jako já. Já na to proč ne, každá koruna dobrá. Po první posilovně ho ale chytily záda. Museli jsme improvizovat a přeskočit k mentálnímu tréninku a všechno směřovali k dnešnímu zápasu....

Trochu nás překvapil kapitán, když každému hráči zmínil důležitost koncentrace. Přesně to jsme měli v úmyslu soupeři nabourat. Po úvodní pasáži, kdy se soupeř bohužel jednou prosadil, ze strany propálil na bližší tyči brankáře, přišel rozhodující moment utkání. Petr u čáry ztratil balon, teprve video by mohlo vnést do celé situace jasno, zda to byl od soupeře čistý zákrok nebo ne. Každopádně porce čpavku a chilly papriček před zápasem udělala své. Petr vstal a odhodil soupeře, jako by to byl jen věchýtek slámy. Záhy se na Petra sesypali hráči Bongo Bonga, až mi to připomnělo náš památný zápas s Kanadou. Už jsem sundaval bundu, když v tom se do celé situace překvapivě vložil Karel. Jakoby bránil vlastního syna! Okamžitě si zjednal respekt a vyvedl Petra ze stáda fotbalových héreček. Bohužel tato trapná etuda skončila pro Chiquitu tím nejhorším možným způsobem. Dva vyloučení hráči proti jedné herečce na druhé straně.

Od této chvíle se zápas dohrával více-méně z povinnosti. Hra ve třech nejvíce bavila Tomáše se Sykym. Dva urostlí rychlíci to dnes měli trochu těžší proti přesile. O brankáři ani nemluvě. Už se zdálo, že jeho forma jde nahoru. Teď nezbývá než doufat, že s ním tento nespravedlivý příděl moc neotřese. Nicméně celkově hráči Chiquity zápas odehráli s hlavou nahoře. Několikrát i ve třech zahrozili, vstřelili gól a nebýt poslední desetiminutovky, kdy už se to sypalo, tak ani skóre nemuselo být tak strašné.

S Petrem si celý zápas ještě rozebereme, protože pořád vidím mezery ve způsobech, jakými by si měl zjednávat respekt. Chiquitě už přeju, aby se konečně chytla, protože to potřebuje jako sůl.