Banana Chiquita Team

V pondělí po krátké letní bouřce jsme nastoupili k poslednímu zápasu této sezóny. Třebaže postup jsme měli jistý, v sázce bylo především první místo v tabulce a některé statistické bonusy jako např. titul pro nejlepší obranu páté ligy.

Hned od prvních minut jsem musel krotit optimismus všech kolem z mého návratu na hřiště. Fotbal je týmový sport a necítil jsem se na to, abych zápas odtáhl sám. Rozporuplně do zápasu nastoupil Karel, který udělal několik minel, aby poté napřáhl z poloviny hřiště a přízemní střelou překvapil gólmana. Poté se trefil Pepa a zdálo se, že nás čeká dýchánek. Soupeř ještě snížil, ale pak jen přihlížel mé parádě, když jsem se uvolnil přes posledního obránce a v samostatném úniku (bohužel) nahrával Zelímu, který mě ale odmítl v útoku podporovat?! Do přestávky se pak ještě trefil z rohu nádhernou placírou Petr.

Druhá polovina se nesla v duchu útočného snažení obou týmů. Jenže Banana si letos ze svého farmářského týmu Chroustovy lokomotivy vylovila brankáře par excelance a čapájev Marek všechny pokusy soupeřů lapil. Na druhé straně jsem svým pohybem otevíral pro své spoluhráče volné prostory k zakončení. Sám jsem zkusil dva krát vystřelit, ale výsledkem byla jen zničená cedule Městské policie. A přesto moje chvíle přišla! Obránci jsem nasadil jesličky a pak mu trestuhodně pláchl po pravé straně a zakončil krásnou střelou k bližší tyči, ochozy šílely, fanynky přeskakovaly bariéry a rozhodčí raději ukončil zápas. El capitano se vrátil!