Banana Chiquita Team

Slovy klasika všechny týmy, které vyhrají, jsou si podobné, ale všechny týmy, které prohrají, jsou nešťastné po svém. Na první pohled téhle porážce málokdo rozuměl. Chiquita měla zápas výborně rozehraný, téměř všechny hráče k dispozici, a přesto přišla zasloužená porážka.

Chiquita vešla do utkání velmi sebevědomě a záhy vedla o dva góly, když se trefil Šindy a Tomáš dotlačil svým přirozením míč za brankouvou čáru. Poté se ale v obraně Chiquity začaly tvořit nebezpečná okénka, která soupeř čím dál více využíval. Nejdříve skóroval z nenápadného trestného kopu a poté srovnal skóre úplně zapomenutý hráč v brankovém území.

Začátek druhé půle ukázal největší slabost hráčů ve žlutém. Technicky převyšujícího protivníka, nechali hrát, nenapadali a protihráče spíš stínovali. Jakoby byly otrávení z toho, že musí každých pět minut střídat, ale třeba takový Kuba jezdí nahoru-dolu každé střídání. Ve výsledku scházela hře Banany větší myšlenka a týmový duch. Odpovědnost za hru přece nemá jen hráč s míčem nebo míči nejblíž, ale celý tým.

Nicméně alespoň závěrečný tlak ukázal, že Chiquita zápasy nevzdává a bojuje do posledního hvizdu, a tak bych z této porážky nedělal něco víc než je.