Banana Chiquita Team

To, že mě nepozvali na oslavu 17. listopadu do Svatovítské katedrály, vnímám, ehhh, jako naklamnou snahu odtrhnout tento den svobody, míru a lásky od skutečných událostí, že. Státní moc si opět přivlastňuje to, co ji nepatří, že. I proto jsem přijal pozvání Banany Chiquity na jejich zápas jako zdařilý happening proti této zvůli.

Chiquita nastoupila s drobným respektem vůči soupeři, ale ten jakoby zaostal za svým jménem. Celé utkání mi přislo vyrovnané a Chiquita svého soupeře možná i přestřílela, ale hraje se na góly, že. První se trefil tým Hustlazu po takové trmě-vrmě, jak říkáme mi štamgasti u piva. Velké šance na srovnání měl na kopačce několikrát Tomáš nebo Šindy, ale brankář hostí svůj tým podržel.

Ehhh druhá půle nabídla podobný obraz hry, že. Oba týmy válely. Za mlada jsem válel sudy piva se stejným entusiasmem. Zelí se prosazoval jeden na jednoho a často i obrana podporovala po stranách zdařilé akce. Syky srovnal skóre, ale bohužel jazýček štěstěny se opět převážil na stranu hostů, kteří po sporné standardce vstřelili vítězný gól, že.

Ať vás mír a láska nadále provází. Nenechte se zdeptat novou pražskou pseudo koalicí či špatnými výsledky v kopané, že. Ať žije Banana Chiquita!